Ve své profesi jsem se před téměř dvaceti lety začala zaměřovat především na fyzické zdraví zaměstnanců, ergonomii a pracovní prostředí. Postupně jsem však stále více propojovala fyzické a mentální zdraví a zabývala se tím, jak se lidé skutečně cítí ve své práci, jak zvládají pracovní zátěž, vztahy na pracovišti i rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.
Současně jsem se v rámci magisterského studia andragogiky více ponořila do psychologie dospělých a ve své diplomové práci se věnovala syndromu vyhoření. Prošla jsem řadou kurzů, výcviků a vzdělávacích programů. Chtěla jsem poznat různé přístupy – od tradičních až po alternativní – a porozumět tomu, jak mohou člověku pomoci. Vždy jsem si však zachovala respekt k lidské psychice, individuálním potřebám každého člověka i hranicím svých odborných kompetencí.
Během své profesní cesty se mi často stávalo, že za mnou kolegové, klienti nebo manažeři přicházeli s velmi osobními příběhy. Nejčastěji řešili vyhoření, náročné vztahy, ztrátu motivace, konflikty v týmu nebo složité životní situace.
Uvědomila jsem si, jak důležité je mít vedle sebe nestranného průvodce, který člověka nehodnotí, nedává mu univerzální rady, ale pomáhá mu porozumět vlastní situaci a najít cestu, která odpovídá jeho potřebám. Proto jsem prošla také výcvikem terapeutického koučinku, který propojuje psychoterapeutické principy s praktickým a cíleným přístupem koučinku.
Na základě této profesní, životní i vzdělávací cesty jsem vytvořila svůj autorský program Wellbeing 360°. Propojuje moje zkušenosti a znalosti z oblasti fyzického a mentálního zdraví, terapie, koučinku, leadershipu, pracovního prostředí a fungování organizací.
Jeho cílem je vytvářet podmínky, ve kterých se může dobře dařit tělu i duši bez ohledu na to, zda člověk stojí v čele organizace, vede tým, je jeho součástí, studuje, sportuje, pečuje o druhé nebo právě prochází náročným životním obdobím.
Věřím, že zdravé hranice nám pomáhají nepřenášet dlouhodobě pracovní zátěž do osobního života ani vlastní nezpracované těžkosti na druhé. Učí nás vnímat své potřeby, pracovat s emocemi, přijímat změny a hledat cestu dál. A když je tato cesta příliš náročná, nebát se požádat o pomoc a přijmout podanou ruku.
Můj osobní příběh
Moje rodina
Narodila jsem se v Karlových Varech a vyrůstala na malé vesnici. Do Prahy mě přivedlo studium a později také můj manžel, se kterým máme syna Maxíka.
První rok jeho života probíhal bez výraznějších obtíží. Zlom přišel přibližně v 16 měsících, kdy po závažné zdravotní komplikaci následovalo období postupných změn. Ty později vedly k diagnóze poruchy autistického spektra, těžké poruchy řeči, mentálního postižení a ADHD.
Následující roky byly naplněné hledáním odpovědí, vhodných odborníků a nových cest, jak Maxíkovi co nejlépe pomoci. Zároveň jsem postupně poznávala, že dlouhodobá péče neovlivňuje pouze samotné dítě, ale celou rodinu, partnerské vztahy, pracovní život i psychické a fyzické zdraví pečujících.
Tato osobní zkušenost zásadně ovlivnila také můj profesní přístup. Pomohla mi ještě hlouběji porozumět tomu, jak důležité je vnímat člověka v souvislostech jeho zdraví, vztahů, životní situace a prostředí, ve kterém každý den funguje.
Od osobní zkušenosti k profesnímu zaměření
Přestože byla péče o Maxíka velmi náročná, nepřestala jsem se věnovat své profesi. Během mateřské dovolené jsem se v rámci magisterského studia andragogiky začala intenzivněji zabývat psychologií dospělých a syndromem vyhoření.
Ve svém okolí jsem viděla mnoho vyčerpaných maminek, které dlouhodobě pečovaly o děti, snažily se zvládat rodinu, práci i očekávání okolí, ale přitom se jim často nedostávalo pochopení ani potřebné podpory. Jejich vyčerpání bývalo okolím zlehčováno a považováno za běžnou součást mateřství, přestože některé z nich již dlouhodobě fungovaly na hranici svých psychických i fyzických sil.
Právě tehdy jsem se začala intenzivně zajímat o mentální zdraví, psychickou odolnost a prevenci syndromu vyhoření. Následovaly odborné kurzy, studium a výcviky, díky kterým jsem postupně propojovala své dosavadní zkušenosti z oblasti fyzického zdraví, ergonomie a pracovního prostředí s psychologií, mentálním zdravím a wellbeingem.
Začátky wellbeingu v organizacích
V době, kdy byl wellbeing v českých organizacích ještě v začátcích, jsem jeho základní principy začala zavádět v jedné soukromé společnosti. Zaměřovala jsem se na fyzické a mentální zdraví zaměstnanců, prevenci přetížení a vytváření podmínek pro dlouhodobě udržitelný pracovní výkon.
Postupně jsem si stále více uvědomovala, že zdraví zaměstnanců nelze oddělovat od způsobu vedení, pracovních podmínek, firemní kultury, vztahů v týmu ani od nastavení jednotlivých procesů. Wellbeing proto pro mě nikdy neznamenal pouze nabídku benefitů nebo jednorázových aktivit. Vnímala jsem ho jako součást celkového fungování organizace a její odpovědnosti vůči lidem.
Wellbeing ve Vodafone
Na tyto zkušenosti jsem později navázala ve společnosti Vodafone, kde jsem působila na pozici Health, Safety & Wellbeing Lead. Z profesního hlediska pro mě tato role představovala mimořádně významnou etapu a jeden z vrcholů mé dosavadní kariéry.
Do společnosti jsem nastoupila v náročném období pandemie covidu-19. Mým úkolem bylo pomáhat zaměstnancům zvládat dlouhodobou nejistotu, izolaci, práci na dálku a zvýšené riziko psychického vyčerpání. Současně bylo potřeba podporovat jejich vzájemné propojení, zdravý work-life balance, péči o mentální i fyzické zdraví a schopnost dlouhodobě pracovat bez vyhoření.
Připravovala jsem wellbeingové kampaně, interaktivní programy a živá vysílání s odborníky zaměřená na aktuální témata psychického a fyzického zdraví. Důležité pro mě bylo vybírat nejen potřebná, ale také srozumitelná, aktuální a atraktivně zpracovaná témata, která dokázala oslovit co největší počet zaměstnanců a motivovat je k aktivnímu zapojení.
Vytvořila jsem také e-learningový program Smart Working, který zaměstnancům pomáhal efektivně fungovat v hybridním pracovním prostředí, předcházet prokrastinaci a přetížení, udržovat spolupráci napříč týmy a zůstat v kontaktu s kolegy i při práci na dálku. Součástí programu bylo také nastavování zdravých hranic mezi pracovním a osobním životem.
Za svou práci jsem získala mezinárodní osobní ocenění Vodafone Group Wellbeing Award. Této příležitosti si dodnes velmi vážím, protože mi umožnila převést principy wellbeingu do konkrétních programů s reálným dopadem na zaměstnance v jednom z nejnáročnějších období.
Vodafone si vždy zakládal na skutečné lidské síti, nejen na té technologické. S řadou bývalých kolegů jsem proto dodnes v pravidelném kontaktu a nadále se společně setkáváme na konferencích, odborných besedách a dalších profesních akcích.
Z korporátního prostředí k podpoře lidí s autismem
Osobní zkušenost s péčí o Maxíka mě po téměř osmnácti letech působení v korporátním prostředí přivedla k rozhodnutí propojit své profesní zkušenosti s tématem, které je mi velmi blízké. Přijala jsem proto pozici ředitelky pro rozvoj a vnější vztahy v Národním ústavu pro autismus.
Rok strávený v této organizaci pro mě představoval neocenitelnou profesní i lidskou zkušenost. Umožnil mi ještě lépe poznat každodenní realitu lidí s autismem a jejich rodin i práci odborníků, kteří jim poskytují podporu.
Dodnes s velkým respektem vzpomínám na všechny, kteří svou práci nevnímají pouze jako zaměstnání, ale jako skutečné poslání. Tato zkušenost významně ovlivnila můj dnešní přístup k podpoře pečujících osob, pracovníků pomáhajících profesí a organizací s vysokou mentální zátěží.
Vím, jak snadno mohou lidé pečující o dítě, rodiče nebo jiného blízkého člověka odsunout vlastní potřeby, fungovat dlouhodobě na hranici svých sil a postupně ztrácet kontakt sami se sebou. Také proto nabízím pečujícím osobám a pracovníkům vybraných pomáhajících profesí terapii a terapeutický koučink se slevou 50 %.
Proč Wellbeing 360°
